Neříká se jim 'zaprodaní' pro nic za nic. Dříve, když ještě nevysmlouvali druhou šanci, chodili po světě jako jedna z živoucích ras. Jako lidé, lovci, čarodějnice, měňavci, vlkodlaci nebo sirény.  Jejich skon přišel nečekaně, nit života se přetrhla dříve než měla a tato změna v rovnováze zanechala trhlinu dost výraznou na to, aby si jí všiml jen někdo, kdo má za práci pozorovat vývoj událostí. Některé trhliny změní vnímání světa, naruší jeho plynutí - přírodní katastrofy, globální oteplování, ozónová díra. Jiné se zacelí nabídkou příležitosti, která nastane jen jednou za život a vlastně i za smrt. Nabídkou navrácení se mezi živé.

​

Někteří zarytí fanoušci tvrdí, že tuto schopnost ovládají démoni. Ani náhodou, ačkoliv si připisují kredit a rádi mámí své oběti podobnými nesplnitelnými nesmysly. Právě samotná Smrt, Nain Rouge v celé své kráse si vybere potenciální vítěze a učiní jim jedinečnou nabídku - vrátit se do světa lidí a dál žít krásných pět let v jakési 'zkušební době'. Neboť nic není zadarmo a už vůbec ne smlouva se smrtí. Svou duši, část, po které démoni baží, a která se ocitne na vahách, zaprodají za možnost žít a stát se poslem smrti nebo také sběračem. Vlastní duši a šanci na život totiž musí vyvážit dušemi jiných, které smrt poznamenala svým znakem, silným šedivým pruhem kolem krku, který se každým dnem zbarvuje výrazněji do černa. Ať už se jedná o dospělého, starého člověka nebo čerstvě narozené dítě, je zapotřebí jejich duše sebrat a dopřát jim poslední chvíle v klidu a pokoji. Říká se, že umírající poznají, když si pro ně přijde posel smrti, přesto je to práce, která bývá plná emocí a smlouvání, nikdo totiž nechce zemřít. Navíc je to náročné i pro zaprodané, jelikož musí každý měsíc odevzdat Smrti její duši, pro kterou poslala své sběrače, jinak by jejich smlouva vypršela dříve než ve stanovený termín a samotná Nain Rouge by je zpečetila tento risk polibkem nabroušeného ostří smrtící kosy. 

​

Pokud přijmou nabídku na nový život jako zaprodaní, ztratí své původní schopnosti. Část jich skutečně zemře a prázdnota, která po tomto místě zůstane, je dnem i nocí pronásleduje. Na oplátku však dostanou schopnosti, které jim pomáhají přežívat a určit, kdo je hoden jejich smrtícího doteku. Sami sebe od ostatních umírajících rozeznají, jelikož jejich pruh je rozdělen na dva tenčí, znak nové šance na život. Tuto značku nevidí nikdo jiný kromě zaprodaných, avšak démoni jsou schopni vycítit, že je s nimi něco v nepořádku. Zaprodaní oproti tomu rozeznají mrtvé od živých ale pouze při doteku, který je chladnější než ledová sprcha. Také je pro ně zvláštní vidět svět novýma očima, jelikož jako poslové smrti vnímají okolí jako monochrom - žádné barvy, jen všechny odstíny bílé, šedé a černé, nic jiného. Jedinou výjimku tvoří samotný sběr duše, kdy při doteku prožijí v rychlém sledu jeho život v plnohodnotných barvách. Stejně tak cítí přesně to, co prožíval dotyčný a proto bývá velmi těžké některé označené nechat jít - jejich život mohl být stejně tak krvavý jako nádherný, plný smíchu a radosti ze života nebo nekonečné lásky.

​

Pakliže se zaprodanému podaří splnit pětiletou podmínku sběru duší, Smrt jim učiní novou nabídku - buď mohou odpočívat v pokoji a nebo začít znovu. Zde je však důležité připomenout, že nezůstanou ve svém těle ale jejich duše je přesunuta do jiného, někoho čerstvě zesnulého, v jehož těle prožije zbytek svého života. Jen někdo přijme tuto nabídku, jelikož je sběr zasáhne často hlouběji než by jim bylo příjemné a nechtějí zažít další umírání a zvlášť ne někoho, koho mají rádi. Při přesunu do nového těla jim zůstávají veškeré vzpomínky ale také i část vzpomínek původního obyvatele darovaného těla - proto reaguje na různé podněty i proti vůli jeho nového nositele. Také může pociťovat silnou fyzickou přitažlivost k někomu, koho zaprodaný neměl rád (dokonce i nesnášel) a naopak odpor vůči milovaným lidem. Začínají jako lidé a mohou se opět stát magickými tvory, pokud najdou cestu k této možnosti.