Lov vlkodlaků existuje snad od té doby, kdy se vlkodlaci rozhodli terorizovat lidské obyvatele planety. Některé lovecké organizace po světě byly speciálně vytvořeny kvůli nim a specializují se pouze na jejich zabíjení. Přesto většinou se jimi zabývají jakékoliv organizace a někdy i pouhý nadšenci, kteří se považují za vyvolené superhrdiny z románů nebo filmové předlohy. Zabít vlkodlaka bývá velmi těžké - jsou silní, mrštní a regenerují se, navíc mají zvýšenou citlivost jednotlivých smyslů, což jim poskytuje velkou výhodu. Je lepší je zabíjet v jejich lidské podobě nežli vlkodlačí, kdy jsou desetkrát nebezpečnější.

​

• Stříbro v krvi/mase - pro vlkodlaky je snad tím  nejnebezpečnějším, co se jim může do těla dostat (mimo Vlčího oměje). Odtud vychází i pověra, že vlkodlaci nesnesou stříbro a nemohou se ho dotknout, i když se to týká pouze experimentálně vytvořených jedinců. Slitina stříbra dráždí jejich maso, mají pocit, že se jim propaluje skrz tělo - někteří vlkodlaci byli trestáni tím, že se jim do odhaleného masa vypaloval cejch za pomocí stříbrných odlitků. Jde o to, že jejich přirozeně horké tělo se snaží udržet vyšší teplotu a tím pomáhá stříbru se částečně roztavit, což se začíná dít po několika hodinách. Jakmile se dostane do krevního oběhu, působí jako jed a je velmi těžké zraněného vlkodlaka zachránit. Je zapotřebí stříbro z těla odstranit a většinu napadených krevních buněk odsát a nebo je vyhostit z těla pomocí speciálních odvarů, kdy vlkodlak jed vyzvrací. Napadená krev silně zapáchá. Jejich regenerace bývá v takových to případech velmi pomalá a hojí se jako obyčejní lidé.

• Vlčí oměj - nebezpečná látka, která je pro vlkodlaky stejně problematická jako pro normální lidi oleandr. V menším množství vyvolává nevolnost, silnou dezorientaci a halucinace, v o něco větším množství (cca 1 čajová lžička smíchaná v čaji) je dokáže zabít prostřednictvím silných bolestí. Ve chvíli, kdy je krev napadena omějem, zbarví se do černa, obvykle se spouští z nosu i očí a tělo vlkodlaka se ji snaží vypudit zvracením. Oměj se rychle rozšiřuje do celého těla a smrt bývá rychlá, přibližně do deseti minut od pozření, nástup účinků je již po třech minutách.

• Lovci a lovecké zbraně - tato kombinace je nebezpečná, neboť se jedná o vycvičené lovce s upravenými, mnohdy očarovanými zbraněmi. Pokud je vlkodlak uloven ve své vlčí podobě a zabit, automaticky se vrací zpět do své lidské podoby.

• Odstranění kletby - i v případě nakaženého, tj. pokousaného vlkodlaka, může čarodějnice provést odstranění kletby, které však bývá velmi namáhavé, zdlouhavé a bolestivé. Zvláště pokousaní vlkodlaci, u nichž se objevila schizofrenie či jiná forma mentální nemoci, se mohou úplně zbláznit a přestat odlišovat realitu od výplodu své fantazie. Bestie nelze vrátit do původní formy ale pokus o odstranění kletby může jejich potíže zmírnit, v některých případech však naopak posílit, což vede k nekontrolovatelné touze po prolévání krve.

• Smrtelná zranění neslučitelná se životem - upálení, utopení, různé druhy mučení a podobně, které jejich regenerace není schopna zaštítit.