Již v roce 1650 zaznamenala kolonie Massachusetts Bay komerční úspěch. Ale nedostatečný přísun peněz ohrožoval budoucí vývoj kolonií a navíc Anglie nebyla nakloněna k zasílání zlatých a stříbrných mincí za oceán, protože sama trpěla jejich nedostatkem. Koruna dokonce uvalila zákaz na jejich ražení a jak již bylo řečeno, kolonisté se museli zpočátku spokojit s primitivním směňováním zboží za jiné.

​

Bostonské úřady nakonec vzaly věci do svých rukou a povolily dvěma osadníkům, Johnu Hullovi a Robertu Sandersonovi, aby si v hlavním městě v roce 1652 zřídili mincovnu. Oba brzy začali razit stříbrné mince – šilinky, šestipence a třípence. Téměř všechny nové mince nesly stejné datum: 1652. To byl původ nejslavnější koloniální mince Ameriky, borovicového šilinku. Název pochází ze stromu vyraženého na líci. Symbolizoval jeden z hlavních vývozních artiklů kolonie v Bay - z borovice byly vyrobeny stěžně lodí. Mince z Massachusetts nejenže kolovaly v rámci celé této kolonie, ale byly obecně přijímány na celém severovýchodě a staly se samy o sobě měnovým standardem. A proč datum 1652? Někteří věří, že to bylo zamýšleno jako připomínka založení mincovny v Massachusetts, k němuž došlo v roce 1652. Jiní věří, že výběr byl odrazem větších politických událostí.

​

Ražba mincí byla výsadou krále. Teoreticky neměli tito kolonisté právo razit své vlastní mince, bez ohledu na to, jak velká existovala potřeba z nedostatku v Novém světě. Ale v roce 1652 neexistoval žádný král. Král Karel byl sťat před třemi lety a Anglie byla republikou. Lidé v Massachusetts se možná chytře rozhodli uvést toto datum na své ražení mincí, aby mohli popřít jakoukoli nezákonnost, až bude monarchie obnovena. Tento šilink z roku '1652' byl pravděpodobně ražen až kolem roku 1670. V roce 1682 byla Hullova a Sandersonova mincovna po bližším prozkoumání anglickou korunou uzavřena.