Kongregace měla vždy slabost pro osiřelé děti s bojovným duchem a potomky loveckých rodin z anglického zázemí. Překvapivě jen málokterý Ir nebo Velšan se dostal mezi ně, zato Skoty se to tam jeden čas hemžilo. U dětí lovců začíná příprava na loveckou kariéru v pěti letech, do té doby se o ně starají rodiče nebo chůvy, obvykle Ochránkyně nebo Knihovnice, kterým se na této pozici říká Večernice podle toho, že s dětmi zůstávají celý den až do první hvězdy, která vyjde na obloze. Pokud jsou rodiče na misích, zaskakují za ně tzv. Jitřenky, které děti hlídají po celou noc, dokud na obloze nezůstane poslední hvězda. V devadesáti procentech případů se jedná o ženy, které mají za sebou porod a výchovu vlastních dětí. Mimo jiné tím posilují pouto s celou Kongregací napříč jednotlivými frakcemi.

​

V pěti až šesti letech začínají potomci lovců s takzvanou Přípravkou, kdy se učí číst, psát, počítat a poprvé se setkávají s nadpřirozenem formou mýtů, pověstí a folklóru z různých koutů jednotlivých zemí. Vše funguje formou klasické výuky jako v normální škole, kdy se začíná od deváté hodiny ranní a končí se mezi čtvrtou až pátou hodinou odpolední. Ve výuce nesmí chybět ani procvičování anglického jazyka a cvičení na posílení fyzičky. V sedmi letech se více apeluje na fyzické tréninky, trénuje se především běh, skoky a začíná se s prvními výukami boje beze zbraně. Kolem desátého roku života se přidává druhá skupina sestávající ze sirotků, kteří podléhají zrychlené výuce. Ta začíná od půl osmé a končí v půl sedmé odchodem na hromadnou večeři. Bývá tradicí, že mezi sebou potomci lovců a sirotci s přeživšími soutěží, což vede k mnoha konfliktům, které končí zraněními. Rivalita je běžnou součástí výuky přibližně do třinácti let, kdy se obě skupiny účastní ceremoniálu Pravdy. Do této doby by měli ovládat nejen základy boje včetně zbraní na blízko a dálku, ale také léčení, rozeznávání několika léčivých a jedovatých bylin, orientaci se v prostoru, spoléhání na instinkt, jazykovědu a odemykání zámků či základní kovářské dovednosti.

​

Ceremoniál Pravdy je důležitou součástí každého lovce v Kongregaci a je jakýmsi prvním bodem v jejich dospívání. Účastní se ho všichni lovci včetně Malé rady a Svatého concilia, které dohlíží na to, aby vše proběhlo v pořádku. Ústa zvolí budoucnost mladistvých lovců a určí díky jejich předpokladům, jakou roli budou dále zastávat a ke komu půjdou do učení. Do této chvíle se nespecializovali. V následujících čtyřech letech se účastní intenzivního výcviku pod dohledem členů Malé rady a učitelů. Přibližně v sedmnácti letech při zimním slunovratu jsou posláni do terénu a pod dohledem začínají s prvními úkoly. Poslední úkol je jim vždy zadán vůdcem dané frakce a obvykle se jedná o vyhledání nadpřirozeného tvora, kterého je třeba správně identifikovat, vyrobit zbraň pro jeho zabití a vykonat samotný akt popravy. Každý, kdo tento závěrečný test přežije, je předveden před Ústa a zde se rozhodne, zda je hoden stát se plnohodnotným lovcem či nikoliv. Všichni ti, kdo rituálem projdou, se napijí z Kalichu, aby jejich schopnosti zesílily a projevily se naplno. Poté ještě získávají magický cejch, což je nejvíce bolestivý zážitek, jaký podstoupí - zaživa je jim otevřen hrudník a cejch vypálen na tlukoucí srdce. Při tomto aktu na jednu minutu umírají - říká se, že v tomto okamžiku k nim promlouvá archanděl Gabriel a posvětí jejich budoucnost. V moderní době se lovci v Kongregaci tetují inkoustem s vysvěcenou vodou.